Příběh sedmdesátý - Matka Tereza Spravedlivá



Jirka byl, od té doby co se oženil, docela hodný. Tereza ho zaměstnávala stejně jako Ondrášek, v práci se měl co ohánět, konečně chápal, že život vedle milované holky a svého syna není zase tak jednoduchý, že se polibků nenají a půlroční mimino také pěšky chodit nebude...
Proto mu nějak nezbýval čas na vymýšlení lotrovin a jejich následné uskutečňování, byl rád, že když přijde utahaný z práce, dá mu Tereza na stůl teplé jídlo a on se může natáhnout aspoň na chvilku na gauč a oddat se sladkému nicnedělání a pochrupování u televize.
O víkendech pak jako vzorný a zodpovědný chlap pomáhal nejen Tereze, ale i tátovi a v naší domácnosti vládla dokonalá idyla. Až jsem se divila, nějak jsem nemohla uvěřit tomu, že Jirka vystřízlivěl ze svých četných pubertálních skopičin a že je konečně rozumný.
Ha ha... zasmáli jsme se...

Bylo sobotní dopoledne, v našich dvou synchronizovaných domácnostech voněl na plotnách oběd, já vařila plněné bramborové knedlíky se zelím a smaženou cibulkou, Tereza vytvářela španělské ptáčky a Jirka se rozhodoval, kde bude obědvat. Ondrášek spokojeně chrupal pod okny v kočárku, Josef spravoval v garáži Jardovi přehazovačku na kolo, Jarča věšela prádlo ( a ani u toho nedržkovala) a všude vládl klid a mír.
Oběd Jirka vyřešil šalamounsky, splivnul doma šest knedlíků bohatě politých omáčkou a na druhé kolo se dostavil k nám, zmizely v něm další asi 4 knedle s uzeným masem uvnitř a navrch to Jirka zazdil štůdlem, který si nechal ještě zabalit domů, aby mohl nabídnout Tereze. Ta ostatně brzy přišla dolů na kafe a zatímco mi předváděla, co nového ten jejich rarášek zase umí, Jirka se dohodnul s ostatními přítomnými bratry, že půjdou odpoledne na fotbal. Hrála naše místní SK HorníDolní, jak jsme posměšně říkali našim pánům čutálistům proti Lučanům, kterým vévodila Ferova parta dnes už dospělých chlapů.
Tereza neměla nic proti odchodu svého zákonitého chotě, jen mu připomněla, že by se měl dostavit domů v přijatelnou dobu a v přijatelném stavu, protože se mají navečer ukázat i Terezini rodiče.

Místní spolek opilců mezi sebou Jirku přivítal jako zbloudilou ovečku, našedší cestu do chlívečku a uspořádali prcíčkovou smršť, které Jirka brzy podlehl a kdesi v éteru zůstalo přesvědčení - jen co se ohřeju, hned zase půjdu...
Přišel domů pozdě v noci, dveře mu byly jak jinak než malé, po cestě nahoru do patra stihl poblít schody a třikrát upadnout, takže vzbudil nejen mne a Josefa, ale i Terezu a Odráška.
Tereza nejdříve ukonejšila rozmrzelého potomka a poté nahnala Jirku domů jako zatoulané kuře.
Než se za nimi zavřely dveře, uslyšela jsem její výhrůžku:
" No počkej, až vystřízlivíš...!!"
Ráno bylo ve znamení bouřky nejen venku, ale i u mladých nahoře. Jirka se vyplouhal z ložnice jako spráskaný pes, pustil si v kuchyni přímo do úst ledovou vodu a upřel na Terezu kalný zrak:
"Mně je tak blbě, že ani nevim, jestli už nejsem po smrti."
Tereza si bojovně založila ruce v bok a spustila:
"Můžeš mi vysvětlit, proč jsi mi sliboval, že přijdeš domů brzo a že se nevožreš jako prase, když jsi stejně udělal pravý opak?? Jak já před našima vypadám, když mi táta řekne, že zatímco já dřepím doma, ty si vylejváš řepu s těma dacanama? A to už vůbec nemluvím o tom, že cesta z hřiště až sem je označkovaná vším, co jsi vypil a pak vyblil? Podívej se, jak vypadají schody, jak vypadá koberec a jak vypadáš ty!!..."
Jirkovi se konečně povedlo přerušit Tereziny lamentace ve chvíli, kdy se nadechovala a odsekl jí:
"A to jako nemůžu mezi lidi?"
"Mezi lidi jo, ale musíš se taky jako člověk chovat!" vyštěkla Tereza a dodala, že si po sobě všechno uklidí sám.
"A zrovna ne...Aby ses nepo..." zaječel za ní Jirka a to neměl dělat.
Tereza se vzápětí objevila v pokoji znovu, tentokrát vyzbrojena velkou vařečkou a napřáhla jí směrem k Jirkovi:
"To je tvoje poslední slovo?"
Jirka couvl a věděl, že přestřelil.
Co teď?
Tereza mu jeho myšlenky vzápětí zhmotnila slovy:
"Jak chceš... V tom případě uvidíme, co tomu řeknou vaši, obzvlášť jsem zvědavá na reakci tvojí mámy, kterou jsi v noci vzbudil, když ses vracel jako největší frajer domů. Druhá možnost je, že si to vyřídíme spolu teď hned a tady a tady to taky zůstane. Rozhodnutí je na tobě."
Jirka si v duchu přehrál obě alternativy, ale ať to bral z kterékoliv strany, snesitelnější bude, když se podvolí své manželce, která ho miluje a bude určitě měkkosrdcatá než aby se dostal do rukou mně a riskoval výprask jako hrom, po kterém by si nemohl sednout aspoň dva dny.
"Už jsi se rozhodl?" byla Tereza jedovatá jako mochomůrka, kochajíc se Jirkovými rozpaky.
Jirka se na ní nešťastně podíval, zhypnotizoval vařečku  její ruce a udělal krok dopředu:
"Tak ať je po tvým, no..."
Tereza se rozhlédla po pokoji a pak se pohodlně usadila do obstarožního ušáku, který si spolu koupili ve výprodeji. A vyzývavě si pleskal rukou do stehen:
"Tak pojď."
Jirka se podvolil a došel až k ní. Tam se zhluboka nadechl a přehnul se své ženě přes nohy. Tereza se ihned ujala režie, podebrala Jirku v pase, pevně si ho k sobě přitiskla a druhou rukou mu stáhla trenýrky. Jirka malinko vyjeknul, rozhodně nečekal, že bude bit na holou. Tereza mu ale ani v nejmenším nedala čas na úvahy. Vařečka se mihla vzduchem a dopadla Jirkovi na vyšpulený zadek s pořádným mlasknutím. Jirka zaječel a instinktivně stáhl půlky k sobě. Na levé hýždi se rýsovala velká červená skvrna. Druhá se vzápětí objevila vpravo a Jirka začal tisknout zuby k sobě, aby nekřičel nahlas.
Bolelo to, zatraceně moc to bolelo. Po desáté ráně už měl Jirka slzy na krajíčku a zadek v jednom ohni. Rudé skvrny žhnuly a bolest ho prostupovala až do konečků prstů.
"Terezko, miláčku....už dost.....prosíím...." zaškemral Jirka, když se Tereza napřáhla k dalšímu úderu.
"To určitě...dokud neuznám, že už jsi potrestaný dostatečně!" zatrhla mu Tereza naději na ukončení potupného výprasku.
Co Jirkovi zbývalo...V téhle značně nevýhodné pozici musel jen ležet a držet. Tereza zvolila polohu přímo strategicky. Jirka jí ležel natažený přes obě nohy, země se dotýkal jen rukama, takže by se stejně nedokázal vzepřít a utéci. Vyplácený zadek ho bolel přímo pekelně, Tereza si na každé ráně dala záležet a Jirka cítil, jak mu naskakují modřiny. Slzy se už ani nesnažil zadržet. Prostě jen sklonil hlavu a tiše bulil do opěrky křesla. Při další ráně se vždy vypjal jako luk, ale přesto znovu a znovu poslušně vyšpulil zadek. Nejhorší to bylo, když se Tereza trefila těsně pod zadek skoro na stehna. To se Jirka rozbrečel jako o závod a prosil za odpuštění.
Tereza se nechala obměkčit a Jirku pustila. Tomu pranic nevadilo, že před ní stojí polonahý,
ubrečený a usmrkaný jako malý kluk. Jen si hladil rukama seřezanou prdelku a vzlykal. Ostatně na jeho manželku to mělo fantastický účinek. Objala Jirku, položila si jeho hlavu na své rameno a nechala ho, aby se pomalu uklidnil. Hladila mu přitom rány, které sama způsobila a v tu chvíli ho milovala nejvíc.

Asi za hodinu potom už Jirka ukázněně myl schody a byl hodný jako nikdy v životě.
Protože jsem samozřejmě až dolů slyšela ten cirkus, co se u nich odehrával, nijak jsem to nekomentovala a ani jsem mu nevynadala. Josef se na Jirku pak vážně podíval a podotkl:
"Hele, Amazonko, nemáš takový pocit, že si z tebe tvoje snachy berou příklad až příliš?"
Vyplázla jsem na něho rozverně jazyk a on dodal šeptem jen mně:
"Někdy mám sto chutí ti naplácat taky, abys viděla, kam vedou ty tvoje středověké metody!"

Co myslíte, dočká se někdy Josef splnění svého přání?

pokračování příště...

Komentáře

  1. Taková žena je sen :-)
    P.S. Josef se určitě dočká ;-)

    OdpovědětVymazat
  2. Máš pravdu Jirka si dobre vybral :-))) Radost se na ni dívat, je to žena jak má být :-) A ty se kdy ženíš Jardo? :-)))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. :-D :-D neblázni Milane, ženitba to není nic pro mě ;-)

      Vymazat
    2. nemuzes vedet kdyz si to nezazil, neboj neni to tak spatne jak se o tom rika :-))))

      Vymazat
    3. Já to spíš myslel tak, že já osobně nepotřebuju na štěstí a na lásku žádné razítko :-)

      Vymazat
    4. tak to jo, to je pravda, poslys asi bychom nemeli ted chodivat necekane domu, jeste by sme nacapali tátu jak trestá maminku na holou :-)))))) to by se ji jiste nelíbilo :-))))

      Vymazat
    5. Tak to jsi trefil hřebíček na hlavičku :-D
      Bůhví co by nám pak mamka udělala ;-)

      Vymazat
    6. Nemužu si pomoct ale až nejak moc žive si predstavuji ten pohled až se vrátíme nečekane domu :-))))) Jo buhví a buhví jestli jenom mamka :-))

      Vymazat
  3. Ale zas na druhe strane, domu neni zakazano chodit bez ohlášení jestli se nemýlim, ani prijít drív, možná jenom moc pozdeji by se nemelo :-)) a pod vlivem :-))) takže ja osobne bych protestoval kdyby to melo mít dusledky :-)))))))))))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. No máš to hezky vymyšlené :-) Já se připojím na tvou stranu, ve dvou se to lépe táhne, tak co by se nám mohlo stát ;-)

      Vymazat
    2. Presne, žádne prosíkání jako jindy ale tvrdej odpor a vzdor :-))) Jen tak lehce svoji kožu neprodáme :-))) Hahaha budem se bránit :-)))

      Vymazat
    3. Fajn, tak ty budeš bránit mě, a já...já si budu bránit svůj zadek :-D :-P
      Ne, dělám si srandu :-D Jeden za všechny, a všichni na mamku ;-)

      Vymazat
    4. šmaarja ale víš že když to nevyjde a ona nás prepere tak to bude desný nárez :-)) to se budem pak hodne obozretne prevlikat do kratasovych plavek :-)

      Vymazat
    5. Nač svlékat kalhoty, když brod je ještě daleko ;-)

      Vymazat
    6. a jinak se dari? sem byl minule na kole tak sem si na tebe vzpomel, zatim nebyla prilezitost dat si poradnou streku, byl sem jenom parkrat kolem mesta na cykloceste ale byla alespon plna holek v minikratasech s vystrcenyma zadnickama na bruslich :-))) nekdy bylo hodne težké ovládnout se neplácnout si jednu :-)))

      Vymazat
    7. Mám se dobře, nestěžuju si.
      Já si dal minulý víkend taky jednu novou cyklostezku. Vede do Chebu (asi 60km od Varů) takže jsem si ten den dal pěkně do těla ;-)
      A bylo to přesně jak říkáš, všude hodně holek na bruslích, a na kolech taky, byl to hezký pohled :-)

      Ty jsi byl určitě na kolech sám, bez manželky viď ;-)

      Vymazat
    8. Ano bez manzelky, ale posledne sme byli uz vsichni, koupil sem sedatko pro prcka....ovšem rad bych na dlhsi trasu a bez ni :-))))))))))))))))))))

      Vymazat
    9. Nejlepsi by bylo sbalit se a vypadnout nekam na 2-3 dny, kola hodit na vlak a jit nekam za dobrodruzstvím, nasbirat zas nove zazitky a udelat nejakej prusr :-))))

      Vymazat
    10. Já vám dám průser, parchanti zatracený...abych nemusela zakročit!!!!

      Vymazat
    11. Hele Milane zdá se mi to, nebo se nám tady někdo plete do řeči? :-D
      Možná by jsme měli říct tátovi, aby si mamku srovnal ;-)

      Narvat biky do vlaku a někam vyrazit, to nezní vůbec špatně, jdu do toho s tebou :-) A pokud jde o nějaký ten průser...vzhledem k tvé pověsti :-D :-D se jim asi nevyhnu ani já :-))

      Vymazat
    12. Neboj maminko pruser jako v dobrem slova zmyslu neboj, nic vaznyho jako ze by si musela pro nas na policejni stanici protoze by sme ozrali sedli na cizí kola zaparkovane pred hospodou utíkali pak pred policii :-))) treba jen ze podpilime posed myslivci který nám zatrhne opekačku v lese a pak se na nem budem rehotat az se zvali na zem :-)))

      Poslyš Jardo mam opravdu až tak spatnou povest?? :-))))) A radsi neprovokuj s tym vypraskem maminky nebo se to nevyplatí :-)))

      Vymazat
    13. To víš že nemáš brácho, jak bys mohl ;-)
      Jsou to všechno jistě jen nějaké zlé pomluvy :-D :-D :-D
      Ale do hospody s tebou rozhodně nejdu :-)) Než já bych vypil jedno pivo, tak ty bys měl v sobě určitě alespoň tři :-))))))

      Nevyplatí komu? Mámě viď? ;-)
      No on by jí táta určitě nešetřil. Pěkně by jí ohnul přes koleno a zasypal jí láskou ;-) :-)))

      Vymazat
    14. Ze ty s tym vypraskem maminky neprestanes provokovat, snazim se na to nemyslet ale pak dycky neco napišeš, ted to mam opet pred ocima, jeji vystrceny kulaty zensky zadek a jak na nem pribivaji laskou malovane tmave rude pruhy od tatinkovho remene :-))))) uz dost prestan provokovat :-))))

      Vymazat
    15. Od řemene se pruhy nedělají, ty trdlo...Koukám, jak vás ta představa vzpružila, miláčkové, v tu ránu je tu cvrkot...Dostanete domácí úkol, děti moje - napište mi několika větami do mailu, jak by to podle vás probíhalo, kdyby se Josef uvolil mi provětrat faldy.

      Vymazat
    16. Tak jak se tomu ríká správne? pásy ? No neco tedy zkusim napsat, nejakou tu predstavu mám :-)

      Vymazat
  4. To je blbost... mamka na zadek??? To teda nevim ... radši bych nic nepsal na mail mami ... protože si nechci ani představovat jak by si s tím pak Ty naložila :D = tedy hodně štěstí bráškové :D

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Oblíbené příspěvky