Příběh 146 - Dívčí válka
Ženská část naší vesnice po tom fiasku s Filipem a uháněním se trochu stáhla, zejména paničky a obstarožní ženušky, které mohly být ve většině případů rády, že se jejich virtuální nevěra vyřešila seřezaným zadkem a důkladným připomenutím manželských povinností. Mladé a svobodné holky však jen tak lehce neodradíte, když jim řeknete, že mají smůlu, že už je obsazeno. Takové holky, a zvlášť když jich je víc pohromadě začnou kout pikle, vytvářet konspirační teorie a škodit.
A to přesně se stalo. Původně v tom byly tři - Terezina mladší sestra Kamila, Danuška - dcera Jindry Moravce a Tamara, která si nechala říkat Tami a jejím tatíkem nebyl nikdo jiný než Fero. Ty tři se původně vsadily mezi sebou, která Filipa uloví jako první, a když jim Laura tak nesportovně vypálila rybník, potenciální sokyně se spojily a přísahaly Lauře pomstu, jakou svět neviděl.
Začalo to nenápadně. Laura šla nakoupit do obchodu a jakýmsi záhadným způsobem se přímo před ní zhroutila umně vystavěná pyramida konzerv. Laura se sice nerudné krámské snažila vysvětlit, že se konzerv ani nedotkla, ale marně. Než aby strávila celé odpoledne tím, že bude příručímu pomáhat konzervy zase stavět, zaplatila pokutu za ničení zboží.
Když šla na poštu, sáhla na kliku, pomazanou hořčicí. Na poště jí kdosi surově šlápl na nohu. Druhý den se vrátila domů se žvýkačkou ve vlasech, třetí den našla své autíčko bez duše, protože mu nějaký dobrák vypustil všechny čtyři pneumatiky.
A bylo hůř. Ve schránce našla anonym, který jí nadával do lehkých ženštin, samic zvířat i pohlavních orgánů. Na vchodových dveřích bytovky, kde bydlela někdo barvou nastříkal umně vyvedený kosočtverec a připsal k němu její jméno.
Lauře bystře došlo, že je tu někomu trnem v oku a začala být obezřetná. Samozřejmě, že jí v první řadě napadly nafrněné vesnické paničky, ale pokud se už nějaké venku v její blízkosti vyskytovaly, většinou jí jen stíhaly nasupenými pohledy a zlobným mumláním si cosi pod nos. Brzy si ale všimla, že kam se hne, tam je jí v patách nějaká holka. Jednou byla blond, podruhé černovlasá, potřetí blond a ozdobená brýlemi. Laura začala být velmi obezřetná. Kdykoliv vyšla ven z domu, přesvědčila se, kdo je v její blízkosti. Dokonce se svěřila Veronice, když k nám přišly obě na kus řeči. Veronika nenápadně vykoukla přes záclony ven a řekla:
"No jo, máš pravdu... támhle u plotu brousí Terezy ségra a nevypadá to, že by za ní chtěla jít na kafe."
Já jsem jen podotkla, že by to byla blbost, protože Tereza s Jirkou nejsou doma, neboť jeli do města koupit nový kočárek pro mrně, které se už co nevidět bude drát na svět. Ostatně, Kamila za chvíli zmizela z našeho dohledu a holky jí vesele pustily z hlavy.
Když pak Laura vyšla od nás, jako obvykle se rozhlédla, ale nikde nikdo. Maně jí napadlo, jestli netrpí paranoiou a nenamlouvá si něco, co s ní třeba vůbec nesouvisí. Namířila si to k policejní stanici, aby se zeptala Filipa, jestli k ní nechce po službě zajít, když se za jejími zády ozvalo:
"Kurvo!"
Laura se užasle otočila. Tam stále nejen Kamila, ale vedle ní Tami a Danka, a za nimi ještě další dvě holky, které znala jen od pohledu. Laura několik vteřin zpracováva to, co právě slyšela a pak řekla:
"Co jste to řekly?"
"Děvko!" odvětila na to Tami vyzývavě a Kamila jí doplnila:
"Krávo blbá!"
Zbylé dvě se rozchichotaly a celá pětice se vesele popásala na Lauřiném úžasu. V první chvíli jí napadlo, že jim postupně rozbije ciferníky. Ale pak zvítězila důstojnost. A pocit vítězství:
"Jen hudrujte, krůty, hudrujte. Ale Filip vám nikdy patřit nebude....."
<script async src="https://pagead2.googlesyndication.com/pagead/js/adsbygoogle.js?client=ca-pub-8694018938622461"
crossorigin="anonymous"></script>Nedaly jí šanci. Sesypaly se na ní ještě dřív, než dořekla větu. jenže Laura nebyla žádná vyplašená gymnazistka, na kterou postačí udělat ramena. Nedala se jen tak lehce, a když si poradila s 80kilovým Pietrem, který byl o hlavu větší než ona, partička holek, sotva odrostlých škole byla jen vyšší level. A tak sotva se na ní holky vrhly, Laura stihla čile rozdal pár facek nalevo, pár facek napravo a vzápětí do obou rukou schmatla jedny blond vlasy, jedny tmavé a lomcovala jejich majitelkami jako vítr pastouškou. Postižené se rozječely a snažily se Lauře vytrhnout ze sevření.
Dívčí jekot přilákal další aktéry. Mezi prvními přiletěla Veronika, která šmírovala za záclonami, jestli se Laura dostala opravdu bez úhony domů a viděla i začátek bitky. Za ní se hnala Jarča, která spatřivše svou švagrovou startovat z baráku ihned bystře pochopila, že se děje něco mimořádného a kde jsou události nebývalého charakteru, tam naše Jaruna samozřejmě nesmí chybět. Veronika se rozpřáhla svými jemnými dlaněmi a než bys řekl švec, rozdávala facky jen to mlaskalo. Řev se dvojnásobil, a to už se do klubka vřeštících paviánic zamíchala Jarča a vznikla valná hromada, ze které tu a tam vystřelila dívčí ruka, tu noha, tu hlava a všechno tak nějak vypadalo hodně použitě, uváleně a dodrápaně. Všechny holky bez rozdílu používaly nejen dlaně, ale i nehty, škubaly si navzájem vlasy, trhaly oblečení, vzduchem létaly nejen části dívčí a ženské garderoby, ale i nevybíravá slova, v nichž bohužel mělo nejvíc navrch naše trio, které ovládalo nadávky vytříbené, nevídané a promyšlené.
K valné hromadě se už také začali sbíhat další obyvatelé návsi a přilehlého okolí, protože řev z patera dívčích hrdel byl opravdu nepřeslechnutelný. Štamgasti z Násosny se zúčastnili hojně, třímajíce své půllitry, aby jim nezvětralo pivo. Báby a dědkové z návsi natahovali vrásčité krky přes ploty jako želvy z krunýřů, div jim vzrušením nevypadly protézy. Už když startovala ven Veronika jsem si nazouvala boty a klusala za ní, protože tohle mi nemohlo zůstat utajeno. A věru, bylo se nač dívat. Rámus vylákal ven i Filipa. Ten nelenil, vyhrnul si rukávy, sáhl do houfu a vylovil jednu z aktérek.
"Čípak je tato slečna?" otázal se hromovým basem, který hravě přehlušil jekot z klubka holek.
"Tady, ta je moje" odpověděl mu od Násosny dobíhající David a převzal prskající Jarču.
Filip zalovil podruhé, vytáhl na světlo Kamilu, která měla poškrábaný obličej jako kdyby do ní vletěl pelech koček. Pan Bartáček si ihned připomněl, jaké to je, když mu některá z jeho holek dělá ostudu a sevřel Kamilu za hlavou jako králíka. Milan si převzal dosud se tvrdě bránící Veroniku a přísně jí řekl, aby se už uklidnila. Pro Fera došli ochotní přihlížející, stejně jako pro Jindru. Zbylé dvě aktérky byly identifikovány jako přespolní a bylo jim Filipem oznámeno, že stráví v cele předběžného zadržení tak dlouho, dokud si je nevyzvednou rodiče nebo jiný organismus, oplývající větším objemem mozkové hmoty.
Na návsi bylo jako kdyby přijela matějská. Filip si vyslechl kusé útržky informací o tom, proč se tu holky servaly jako posedlé ďáblem, načež vynesl rozsudek:
"Za rušení veřejného pořádku, rvačku na veřejnosti, vulgární nadávky a ublížení na zdraví i majetku dostanete všechny bez výjimky - ano, i ty Lauro, i když tě napadly ony - pokutu. Každá zaplatíte, případně za vás zaplatí vaši rodiče rovných pět tisíc korun do obecní pokladny!"
Vřava se ozvala znovu tak rychle, jako prve utichla. Pan Bartáček se rozeřval jako tur:
"Ty rajdo jedna, já tě přerazím vejpůl, pět tisíc, to se mi snad jenom zdá!! No počkej, já ti zmaluju prdel, že nebudeš moct tejden mezi lidi!! Už se chystej, to bude vejřez, jakej svět neviděl..... no to ne, holčičko, nikam nebudeš utíkat.... já tě tu nebudu nikde honit, čubko jedna..." a mezi řečí chytl Kamilu za ruku, zručně jí přehnul přímo na návsi přes koleno, ještě zručněji z ní serval džíny a stáhl kytičkované kalhotky velikosti dětského kapesníku. Kamila se rozječela ještě dříve, než jí na holý zadek dopadla tátova mozolnatá ruka, protož si uvědomila, kolik lidí se právě teď kochá jejím pozadím i popředím. Stud z obnažení vzápětí překryla bolest. Táta jí rukou zpracovával masitou prdelku, až to mlaskalo, nedbajíc na to, že dceři rudnou současně obě tváře i obě půlky.
Jindra Moravců se nadal zahanbit a milá Danuška se seznámila nejprve s tátovou dlaní na tváři a potom s prachem návsi, to jak si jí Jindra po vzoru tatíka Bartáčka ohnul přes koleno. Dolů šly legíny společně s kalhotkami a okolostojící natáhli krky jako labutě, aby se mohli pokochat krásou dívčího zadečku. Na Danuščině zadničce bylo dokonce vidět, že tomu není tak dávno, kdy jí doma vysvětlovali, aby se chovala mravně a slušně. Ten přes světle růžová jelítka nejspíš po prutu dostala znovu, naštěstí také jen rukou jako Kamila. Vřískot Danky si nic nezadal s vřískotem Kamily, která už polykala slzy a snažila se tátovi vykroutit ze sevření.
Fero se podrbal na proplešatělé hlavě a rozhlédl se po davu. Dychtivé pohledy slintajících chlapů okolo mu daly jasně na srozuměnou, že jestli neudělá to, co se od něho čeká, utrpí jeho společenský kredit. Fero se nadechl a ohnul Tami přes koleno stejně jako v tu chvíli David, který se s Jarunou vůbec nepáral. Jarča ostatně tušila hned, že by se musel stát zázrak, aby byla exekuce ušetřená, takže nedělala zbytečné cavyky jako jejich sokyně a nechala si stáhnout domácí kalhoty. David v rámci společenských konvencí nehodlal Jarču vystavovat větší potupě než bylo vhodné, a proto jí kalhotky nesvlékl, ale pouze zařízl mezi oblé půlky zadečku. Jeho svalnatá paže se mihla vzduchem a Jarča zaúpěla. Masitý zadek se otřásl a na levé straně se objevila veliká ruda stopa. Jarča postupně kvílela víc a víc hlasitěji na znamení, že jí David trestá doopravdy.
"Tak si můžeš vybrat. Buď to přežiješ teď a tady, protože jinak se můžeme z vesnice odstěhovat, protože se dokonale znemožníme, nebo si to necháme na doma, ale upozorňuju tě, že dostaneš řemenem tak, že uvidíš všechny svaté. Je to na tobě a víš dobře, že sis to zavařila sama."
Veronika na něho vytřeštila oči a chvíli lapala po dechu. Okolovřískající trestané spolupachatelky jí nenechávaly na pochybách, že trest nebude zrovna procházka rajskou zahradou a že pokud nebude Milan aspoň trochu milosrdný, stane se nechtěným vlhkým snem mužské populace celé vesnice. Na dlouhé úvahy ale nebyl čas. Veronika se rozhodla vlastně už v tom okamžiku, kdy jí Milan nabídl obě možnosti. Rozepla si sama rifle, stáhla je pod zadek a ohnula se, aby si jí mohl Milan pohodlně přehnout přes nohy. Milan si dokonce sedl na zvýšený obrubník, aby snadněji Veroniku položil přes nohy. Jejich pohledy se setkaly a Milan v tu chvíli svlékl Veronice i kalhotky. Veronika zaprotestovala, ale prudké plesknutí přes vyšpulenou zadničku jí zarazilo slova v hrdle. V posledním zlomku vteřiny si uvědomila, že díky úzkým džínám nebude možno spatřit nic z jejího intimního zákoutí, pokud sebou nebude škubat jako v záchvatu padoucnice. Uklidnila se a nastavila prdelku.
Milan se nenechal zahanbit a Veronika měla co dělat, aby se nepokusila prchnout do bezpečí. Po pár opravdu silných úderech na holou, vyšpulenou a úzkými džínami ještě vytvarovanou prdelku se jí před očima roztočily mžitky a Veronika začala vřískat jako opice, když jí vezmou banán. Mužská část to kvitovala nadšeným smíchem a potleskem, a Milan se vypjal hrdostí, že to dělá dobře. A opravdu se do toho opřel. Kousek od ní se Tami zrovna pokoušela o trojčárkové C, jako když Maria Callas přepálí sólo v La Traviata, šermujíc přitom všemi končetinami jako Jackie Chan a Jean Claude van Damme dohromady, a vypadalo to, že se pokouší vzlétnout. Veronika mezi vřískáním proklínala Milana výrazy, za které by se nemusel stydět ani bookmaker, kterého obrali o peníze. Obecenstvo jásalo.
Filip se snad poprvé dostal do rozpaků. Bylo mu jasné, co musí udělat. Ale pokud šlo o Lauru, byl úplně vykolejený. Představa, že jí vyplácí přede všemi ho lákala, ale i děsila, obávajíc se, že jí tím ztratí. Laura se ale ukázala jako taktik. Přivřela oči a téměř neznatelně kývla. Filip si oddechl. Pochopil. Laura zrudla v obličeji a Filip si znovu uvědomil, jak jí to sluší. Nicméně, pořádku muselo být učiněno zadost. Laura ale Filipovi po vzoru Veroniky ulehčila první krok, sama si rozepnula džíny a nastavila půvabně zaoblenou prdelku.
Filip malou chvíli váhal, zda má Lauru vystavit stejně jako jeho "kolegové" mlsným pohledům starých kocourů, ale nakonec zvolil možnost ala David. Barevné kalhotky se Lauře zařízly hluboko mezi půlky a na zadničce ucítila Filipovu ruku. Ale ještě jí neuhodila. Jen něžně pohladila. Skoro jakoby se jí tím Filip omlouval. A potom to vypuklo. Laura se vzepnula pod prvním úderem jako bujná kobylka, ale bolelo to. A bolelo to čím dál tím víc, bylo jasné, že Filip svou práci ovládá dokonale. Laura ihned litovala svého rozhodnutí stát se mučednicí a trpět jako Johanka z Arku. Ale to už bylo pozdě. Filipova ruka se obtiskávala Lauře přesně na jedno a to samé místo. Z červené skvrny se tedy poměrně rychle přešlo na fialovou a modrou. Laura začala kopat nohama ve vzduchu a vyrážela ze sebe krátké, ale bolestné výkřiky. Mezi výkřiky se jí vedlo poměrně obstojně drtit mezi zuby šťavnaté kletby, které obsahovaly rozsáhlé a propracované výhrůžky a čím víc Laura nadávala, tím větší ovace sklízela.
Ach...😍
OdpovědětVymazat