POTRESTÁNÍ ARYONA 1. část

Tuto první část vyznání a vzpomínky napsal sám "velký a slovutný" Aryon, a já stvrzuji, že všechno zde je pravda a opravdu se to stalo.

Sliby se mají plnit.....

Tak teď už to vím a vy si teď přečtěte o poněkud “bolestném” poznání tohoto faktu.

S Makimou se na dálku přes internet známe docela dlouho, ale nikdy předtím jsme se osobně nesetkali.

Několikrát jsme plánovali, že Makima přijede ke spankingovému soudu jako soudkyně a zkušená vykonavatelka tělesných trestů, ale plán nám nikdy nevyšel vzhledem ke vzdálenosti našich domovů a časovému vytížení.

A najednou teď v lednu jsem obdržel od Makimy výzvu k setkání.

No, přiznám se, že ve mně pořádně hrklo. Mám u Makimy velký vroubek.

Opakovaně jsem jí sliboval, že o ní budu psát na spankingovém deníku a budu zveřejňovat její povídky, ale skutek vždycky nakonec nějak utek.

Asi si někteří vzpomenete, že jsem loni o Makimě psal v souvislosti s její Pekelnou kanceláří. To bylo ale až po opakovaném slibu, že se polepším. Ale víc nic.

Až teď v lednu jste si mohli přečíst tři povídky Polepšovna - 3. část, Stalo se na Silvestra a Vzácná návštěva.

Když jsem Makimě loni na jaře sliboval, že o ní budu psát na deníku, tak jsem jí neuváženě napsal, že pokud slib nedodržím, může mne podle svého uvážení potrestat.

Šťastně se shledáváme na neutrální půdě v mučírně na místě důvěrně známém účastníkům spankingových soudů.

Makima se usmívá a vypadá to, že na můj nesplněný slib dávno zapomněla.

Ale co to Makimě vyčuhuje z tašky, kterou má přes rameno? No hrůza, to je pravý jezdecký bičík! A ta taška s bičíkem vypadá docela plná. Asi mně Makima přivezla ukázat nástroje, kterými vyplácí své hříšníky a hříšnice.

<script async src="https://pagead2.googlesyndication.com/pagead/js/adsbygoogle.js?client=ca-pub-8694018938622461"
     crossorigin="anonymous"></script>

Naše setkání s Makimou bylo plánováno jako exkurze do mučírny a popovídání si o spankingu a spankingovém soudu, který Makimu velmi zajímá.

Vstupujeme do mučírny a já Makimě ukazuji BDSM zařízení mučírny. Makimě se v mučírně evidentně velmi líbí. Vše si se zájmem prohlíží a spolu přemýšlíme, k čemu některá zvláštní zařízení vlastně slouží.

A pak se dostáváme ke klasické trestné lavici. Tak tady nepřemýšlíme k čemu slouží.

Při pohledu na trestnou lavici najednou Makima říká: “Aryone, vzpomínáš si na svůj slib, který jsi mně dal?”

Nezbývá mi než přikývnout.

“A co se stane, když slib nesplníš?”

Aryon: “Psal jsem, že v tom případě mě můžeš potrestat tak, jak se ti líbí.”

Makima: “A jeden příspěvek za celý loňský rok, to považuješ za splnění slibu?”

Aryon: “Jeden příspěvek to opravdu není moc.”

Uznávám, že sliby se mají plnit a už je mně jasné, že trest mne nemine.

Makima: “Takže s potrestáním souhlasíš. Teď posuň trestnou lavici více do středu mučírny. Od pasu dolů se úplně svlékni a postav se k trestné lavici.”

Rozepínám řemen u kalhot a kalhoty jdou dolů a taky vše ostatní od pasu dolů.

Makima: “Lehnout na lavici! Jako první část trestu za nesplnění slibu dostaneš třicet ran na holou jezdeckým bičíkem.”

Odevzdaně ulehám na trestnou lavici. Uznávám, že je docela pohodlná s vhodně umístěným otvorem uprostřed, takže mě nic netlačí.

Makima s nadšením bere do ruky pravý jezdecký bičík, přistupuje k trestné lavici, švihne do vzduchu jezdeckým bičíkem a pak ještě jednou, mé půlky se svírají a už to začíná.

V docela rychlém sledu dopadají na můj holý zadek rány jezdeckým bičíkem a pořádně to štípe.

V duchu si počítá rány. Po deseti ranách udělá Makima krátkou přestávku a po dvaceti o trošku delší, aby rukou překontrolovala stav a teplotu mých holých půlek.

Po třiceti ranách mám první část trestu za sebou, mohu opustit trestnou lavici, ale nemohu se obléci. Po celou dobu mého trestu zůstanu od pasu dolů nahý.

Chcete vědět, jak pokračovalo potrestání Aryona?