Příběh dvacátý první - Radek a kolo

Radek přijel na podzim domů na delší dobu,aby si konečně vybral dovolenou,na kterou neměl čas.
Měla jsem možnost si ho zase po dlouhé době dosyta užít,měli jsme si hodně co vyprávět-on o svých cestách a různých příhodách na nich a já o událostech doma.
Když nám pak došla témata a Radek se začal doma poněkud nudit,vytáhl z garáže dlouho zahálející kolo,trochu se v něm pohrabal,dal ho zase dohromady a oznámil mi,že pojede s kámošema na výlet a k večeru se vrátí.Odmítl jídlo na cestu,že si něco po cestě seženou,zásobil se cigaretami a penězy a vyrazil vstříc dobrodružství.
Jelo jich asi deset. Bylo tam i několik holek a Radek měl možnost si je ještě před odjezdem prohlédnout.Jedna se mu dokonce moc líbila,ale protože ho spíš přehlížela,nijak se jí nevnucoval.
Cesta pěkně ubíhala,trasa vedla převážně lesem,bylo příjemné počasí a celý den se dařil.
Radek jel mezi posledními,chtěl se dívat na tu dívku,která jak se dozvěděl,se jmenovala Táňa,měla temné dlouhé vlasy,které jí za jízdy vlály okolo hlavy a hluboké modré oči. Radek se do nich podíval jen jednou, při seznamování a utopil se v nich.Táňa jela před ním ještě se dvěma
 kluky a bavila se s nimi. Radek poslouchal její smích a přemýšlel,jestli by přijala pozvání na zmrzlinu nebo by jí měl raději koupit pití.
Cesta se začala svažovat  kopečka.Oba kluci,kteří Táňu doprovázeli,se najednou odtrhli a vyrazili dopředu.I Radek mimoděk šlápl do pedálů,ale neuvědomil si,že Táňa si jede pořád svým tempem.Na úzké lesní cestě neměl Radek kam uhnout a ačkoliv se snažil zoufale brzdit,neubrzdil to a narazil do jejího kola.Táňa,nepřipravená vůbec na nic,protože to nečekala,sebou práskla do mechu a Radek dopadl vedle ní.Oba pak na sebe koukali, Radek vyjeveně a zkroušeně,dívka naštvaně.
"Ty jsi takový nemehlo,podívej,jak jsem si sedřela nohu!"vyčetla Radkovi.
"Nezlob se,já to neudělal schválně,ošetřím ti to,chceš?"omlouval se on.
"Prosím tě,ty radši ne,nebo mi ještě něco uděláš,jsi jak slon v porcelánu!"zlobila se Táňa.
Radek sklopil hlavu a velmi ho mrzelo,že se Táňa zlobí.
"Kdybych to mohl nějak odčinit..."nabídl se.
Táňa seděla v mechu jako hříbek,foukala si na odřené koleno,ze kterého jí ukáplo několik kapek krve a po očku Radka sledovala.Docela se jí líbil,nakonec byl to hezký kluk.Černé vlnité vlasy,tmavě hnědé oči,sportovní postava.Byl rozhodně zajímavý.Ale nebylo vhodné,dávat mu to najevo.Všimla si ho hned při seznamování.Věděla od jedné z dívek,které s nimi jely,že Radek jezdí kamionem a že je to slušný kluk.
Zvedla hlavu a podívala se na něho.Radek měl pocit,že mu její rentgenové oči chtějí do čela propálit díru.
"Podej mi můj batoh"požádala ho a Radek vyskočil,aby jí sundal z pohozeného kola maličký ruksáček,připevněný na rámu kola.Co čert nechtěl,zakopl po cestě zpátky o její nataženou nohu a už zase letěl vzduchem.Táňa vyjekla,jak jí nabral do bolavé nohy a pak znovu,když na ní Radek dopadl celou vahou těla.
"Ty mě snad chceš zabít!"vykřikla rozhořčeně.
Radek ležel natažený přes ní a nechápal,co se stalo.Vtom mu na zadku přistála dívčina ruka:
"No nechtěl bys už slézt?"
Radek se na ní podíval a řekl:
"Ne!"a políbil jí.
Táňa si to nechala líbit,dokonce mu ústa nastavila.
Pak jí Radek přeci jen osvobodil a pomohl jí kapesníkem zavázat koleno.
Vstal,ometl ze sebe jehličí a natáhl k dívce ruku,aby jí pomohl vstát.Ona udělal totéž a ve chvíli,kdy se jejich prsty spojily,ho strhla znovu k zemi.
Radek se zaryl nosem do hlíny a nechápavě se na Táňu podíval.A ta pohodila svou hřívou a řekla:
"No snad si nemyslíš,že to spraví jedna pusa?"
Radek oněměl.Chtěl se k ní natáhnout,aby to napravil,ale Táňa zakroutila hlavou:
"Kdepak,líbat se nebudeme.....možná pak!"
Radkovi se vrátila řeč:
"A co jako chceš dělat?"
"Potrestám tě!"rozhodla Táňa.
Radek otevřel úžasem pusu.Tohle je snad jen sen.
"Potrestáš? A jak?"chtěl vědět.
Táňa přivřela oči do úzkých štěrbinek:
"No asi ti nasekám na zadek jako malému klukovi!"
Radek si musel pročistit ucho:
"Cože?"
"Ty ses choval jako malý kluk,ne?Tak já ti to teď vrátím"oznámila mu Táňa tak prostě,jakoby mu sdělovala kolik je hodin.
A Radkovi se ta hra najednou začala líbit.Ta holka je úžasná.Nejen,že se a něho nezlobí,ale dokonce jak je vidno,má o něj zájem,i když pravda poněkud nekonvenčně,ale co,na výprasky je z domova zvyklý,tak o jeden víc nebo míň,na tom nesejde.A odevzdaně přikývl:
"Tak jo."
Táňa se usmála.I jí se to líbilo.Natáhla obě nohy před sebe a vyzvala Radka:
"Tak pojď!"
Radek se jí skutečně položil přes nohy a pak po ní otočil hlavu:
"Bude to bolet?"
"Asi ano"řekla ona spokojeně.
Radek si vzdychl.No to bude ostuda.
Táňa se však natáhla k jeho kolu,které leželo opravdu na dosah ruky a vzala do ruky pumpičku.Odšroubovala šlahounek a řekla Radkovi:
"Po tomhle si to budeš pamatovat,že se máš k dívkám chovat jemně a ne jako hroch!"
To bylo Radkovi jasné i bez jejích slov.Jen doufal,že ho nezmydlí silou a že bude schopen absolvovat zbytek cesty.
Než domyslel,přistála mu na zadku první rána,vzápětí druhá a další a další.
Táňa ho moc nešetřila,rány byly citelné,Radek při každém úderu zasykl a sevřel rty,aby ho to nelákalo k silnějším hlasovým projevům.
A Táňa pokračovala v díle zkázy.Sázela mu ránu za ranou,pečlivě je odměřovala a přitom říkala:
"Tumáš,aby sis to pamatoval,žes mi ublížil,a že já musím ublížit tobě....."
Radek trpěl jako Fučík.Už ho to bolelo dost,ale neodvažoval se Táňu zarazit,nějak cítil,že by jí tím ztratil a tak jen držel a skučel.
Konečně toho Táňa nechala a příliv ran ustal.Radek se zvedl a pohladil si zadek.Pálilo to a jemu bylo jasné,že dneska už si na kolo nesedne,to by musel být masochista.I Táňa se zvedla a podala mu pumpičku.
Pak jednoduše vytáhla z kapsy mobil a vytočila číslo:
"No,ahoj...Táňa,ne jsme v pořádku,jen jsem píchla....jo,pomůže mi to spravit,nečekejte nás,nějak se odsud už dostaneme....jo pojedem asi rovnou domů.Čau a užijte si to!"
Radek zase vykulil oči.Nevypadal v tu chvíli zrovna moc duchaplně,protože mu Táňa řekla:
"No co koukáš?Mě se už nikam jet nechce a ty nemůžeš!"
"To máš teda pravdu"zasmál se Radek uvolněně a znovu si pohladil zadek.
"Bolí to moc?"zajímala se Táňa.
"Je fakt,že už jsem se cítil i líp"připustil Radek a dívka k němu přistoupila a nastavila ústa.

Nejeli už nikam.Vraceli se spolu domů a kola vedli každý po jedné straně,druhé ruce měli proplety do sebe.Radkovi bylo blaze.Bolest odeznívala,Táňa co chvíli zastavila a znovu se přesvědčovala,jestli jí Radek dokáže políbit,takže jim cesta,kterou ujeli za necelou půlhodinku,trvala domů skoro dvě hodiny.
A ti dva spolu chodí dodnes.

pokračování příště...