Příběh čtyřicátý osmý- Jirkovy velikonoce

Velikonoční svátky tohoto roku začaly poměrně tradičně nedělní zábavou a pondělní hodovačkou.
Milan se tentokrát zábavy nezúčastnil, jelikož byl na stáži v Anglii a ostatní kluci naštěstí neměli tu jeho horkou krev a bitky nevyhledávali. Napomenula jsem je tedy pouze, aby dbali na dobré mravy, čemuž se srdečně zasmáli, a aby se zase neožrali jako ta prasata a neplodili ostudu po celé vsi.
Kulturák byl od našeho baráku dostatečně vzdálen a tak jsme s Josefem uléhali s příjemným pocitem, že se mládež vydovádí a po vsi bude klid. Žel, jak už to tak v životě chodí, nebylo nám to dopřáno.
Zábava byla v plném proudu, parket jasně ovládli kluci a holky, sotva odrostlí základní škole a
starší generace jen kroutila hlavami nad jejich odvážnými tanečními kreacemi, které chvílemi připomínaly záchvaty padoucnice a chvílemi pokusy o škrcení partnerů. Místní amatérská kapela se činila, seč mohla, celý kulturák duněl decibely a poslední hity sezóny nenechávali nikoho na pochybách, že dechovkám je odzvoněno.

A pak přišla půlnoc. Neděle se přehoupla do pondělí a všichni kluci bleskurychle odložili rozpité sklenice a půllitry a vytáhli na světlo pomlázky, ukrývané v bundách a kalhotách. Kapela zahrála ryčný tuš a konferenciérův pokus o velikonoční recitaci byl zmařen pronikavým ječením dívek a ženských, které se rozlétly všemi možnými i nemožnými směry jako hejno vyplašených slepic, aby unikly nenechavým hodovníkům.
Jirka, sedící s bratry pohromadě u zamluveného stolu s několika kamarády, si vyhlídl Terezu a Soňu, aby se jim pomstil za to léto. Na Táňu si naštěstí netroufl, ta zde totiž měla svého kluka a ten nebyl zrovna nejmenší. Soňu chytil hned a dovlekl jí ke stolu, kde jí zručně ohnul přes stůl,
vysoukal jí úzkou minisukni až skoro do pasu a zmaloval jí zadeček pomlázkou tak, že Soně vyhrkly slzy. A pak se pustil za Terezou. Ta ale dobře viděla, jak dopadla její kamarádka a nečekajíc, až jí Jirka dohoní, vystřelila z kulturáku jako poslední model rakety s plochou dráhou letu a namířila si to přímo přes náves domů.
Jenže Jirka byl podstatně rychlejší. V uličce, kde Tereza bydlela, jí dostihl a nedbajíc na její protesty a prosby, zmocnil se jí stylem tatarského válečníka, povalil jí do rašící trávy a začal z ní stahoval úzké legíny. Tereza sebou mrskala jako úhoř a málem se Jirkovi vyškubla, kdyby Jirka nevzdal včas marný boj s tím zpropadeným kouskem oblečení a nepřekulil si Terezu na břicho. Pomlázka měla té noci hody podruhé. Tereza pištěla jako morče a Jirka si dával záležet, aby dostala stejný počet ran jako Soňa. Jenže, když byl velikonoční výprask dokonán, nezvedla se Tereza ze země a neutekla s proklínáním strůjce jelítek na svém pozadí jako Soňa, ale nýbrž zůstala ležet a srdceryvně plakala do rukávu. Jirka znejistěl. Na tohle nebyl připravený, spíš čekal, že mu jedna či druhá holka dá co proto. Nakonec se k Tereze posadil a nesměle jí pohladil po vlasech.

"Nebul...promiň....Teri.." snažil se dívku uklidnit a udobřit.
Tereza se místo odpovědi zvedla a dala Jirkovi takovou facku, že málem vzal druhou o zem.
"To máš místo vajíčka, ty gaunere. Víš jak budu zítra vypadat?"
Jirka si překvapeně třel zrudlé místo na tváři a pak Tereze pomlázku podal:
"No tak mi to vrať, no."
Tereza, ještě se slzami v očích, se zasmála:
"Až po obědě, přijď na náš seník."
A tak se i stalo. Sotva se moji kluci vyspali z tancovačky, popadli svoje již otlučené pomlázky, oběhli všechny holky a ženské ve vsi, odevzdali mi výslužku a Pavel s Radkem se opět propadli do opileckého spánku. Jirka se vrátil střízlivý, takže jsem mu starostlivě sáhla na čelo, jestli se o něho nepokouší nějaká neznámá choroba, která mu zamezila chlastat. Jirka ale místo toho zapadl do koupelny, kde si pečlivě vyčistil zuby, dvakrát si převlékl tričko a se zrakem upřeným na hodinách hlídal poledne. Oběd zhltl div ne za chůze a sotva odbilo dvanáct, vyrazil jako zajíc.
Tereza na něho skutečně čekala na seníku a když se Jirka vydrápal nahoru za ní, zeptala se:
"Máš pomlázku?"
Jirka kývl, vytáhl z kapsy u kalhot svou velikonoční družku a podal jí Tereze. Ta jí zkušeně potěžkala a poručila:
"Tak nastav zadek!"

Jirka poslušně učinil, co po něm chtěla, ale sotva dopadla na jeho vystrčenou prdelku druhá rána, přestalo se mu to líbit, jelikož Tereza ho šetřila zrovna tak málo jako on jí a obě rány pekelně zaštípaly, a zprudka se k Tereze otočil. Dívka se nadechla, že to je málo, ale Jirka jí vzal za ramena, povalil do sena a zprudka jí políbil. Tereza polkla připravená slova a nastavila Jirkovi svá ústa na pokračování....
Jirka se vrátil domů odpoledne špinavý jako čuně, vytřásal si ještě v koupelně z vlasů seno a spokojeně si pískal. Když jsem se přišla do koupelny podívat, zubil se na sebe Jirka šťastně do zrcadla a mě bylo hned jasné, že se mu dnešní odpoledne obzvlášť vydařilo.


pokračování příště...