NĚCO K ZAMYŠLENÍ

Něco k zamyšlení

Už poněkolikáté jsem si v komentářích přečetla dotazy rodičů na to, jak správně vychovávat své děti.
Víte, nezdá se mi, že zrovna já bych byla tou fundovanou, která je oprávněna udílet rady, ale budiž...
Je o mně známo, že své syny vychovávám přísně, a dle mého názoru spravedlivě.Platí u nás jediné pravidlo -za průšvih trest. Nakonec je to jistě lepší, když kluci vědí na čem jsou. Myslím si, že nicneřešící vyhrožování typu -počkej, jak s tebou zamávám,jen co se vrátíš, tak si tě podám, udělej to ještě jednou a nepřej si mne...stejně jako mlčení za trest, kdy odmítáte s dítětem komunikovat a stavíte mezi sebe pohrdavou hradbu je daleko horší než vyřídit si neshody ihned a s menší újmou na zdraví i duši. Dokážete si jistě představit, co vyhrožování imaginárních trestů s dítětem udělá.Za čas je mu to prostě fuk, moc dobře ví, že to stejně nikdy nesplníte a to vaše věčné pokřikování je mu k smíchu tím víc, čím více vy soptíte a kazíte si nervy.Druhý případ je horší, protože děti nedostatkem pozornosti trpí více, než dávají najevo.Dochází pak k tomu, že se uzavírají do sebe a ztrácí k vám důvěru.Stávají se i případy, že se u nich projevují komplexy méněcenosti, děti jsou zakřiknuté a nedůvěřivé.A věřte mi, že jednou v dospělosti vám to jednak dají pořádně sežrat, jestli s vámi vůbec budou mluvit a jednak si mohou odnést do života pořádnou dávku psychických problémů, se kterými mnohdy bojují velmi dlouho a velmi klopotně.
A teď vážení přátelé pozor.
Následují řádky nechť vám NIKDY nejsou inspirací k tomu, jak si na svých potomcích vybíjet zlost a jak je neúměrně trestat.
Vždy by mělo platit, že trest fyzický by měl být citelný a poučný, ne zraňující a traumatizující.
Je logické, že z každého správného výprasku by měli mít vaši synové a dcery přiměřený strach, ale nikdy by se u nich neměla projevit panická hrůza z toho, že při jakémkoliv průšvihu je seřežete do bezvědomí a modřiny si budou léčit ještě příští kvartál.
Vše ale začíná hovorem mezi vámi a dětmi.Nevyhrožujte jim, co všechno se jim stane, jakmile poruší pravidla.Jednoduše je stanovte jako hotovou věc.Žádné vaše dítě není tak hloupé, aby si nedokázalo spočítat, jestli se mu vyplatí dělat problémy nebo ne. Jestliže bude vědět, že za špatné známky ve škole, které jsou ale způsobeny jeho nedostatečnou přípravou( víte například, kolik času tráví vaše děti u počítače,playstationu a mobilů a kolik času nad učením?), bude následovat ruční domluva v podobě výprasku třeba řemenem, rychle mu dojde, že se vyplatí se učit.Jestliže mu vysvětlíte, že návrat domů z diskotéky je v 24.00 a není to ani v jednu ani v jinou spíše ranní hodinu a že pokud toto není schopen/schopna splnit ze závažných důvodů( ujede mu autobus, vlak, zakecá se...), má u sebe mobil a je jeho povinností vás informovat.V opačném případě je nutné, aby si po návratu domů nenachystal postel ke spaní, ale svůj vlastní zadek a ten vám poskytne k vykonání trestu.Věřím, že pár dobře mířených ran tenkou rákoskou je naučí znát hodiny i používat mobil jinak, než žvanením s kámoškami a kámoši.
Stejně tak jako vy máte v zaměstnání i doma své povinnosti, mají je i vaše děti( zahrnuje v to drobné domácí práce od vynášení smetí přes luxování po krmení domácích mazlíčků) a pokud tyto povinnosti nesplníte vy, nebudou peníze na jejich parádu,laskominy a kredit a doma nebude uvařeno, vypráno a útulno a pokud toto nesplní vaše děti, budou následovat sankce v podobě domácího vězení, popřípadě si tak mohou vysloužit jistý nářez nejbližším použitelným nástrojem( výborná je například péřová prachovka či klasická vařečka).
Takových a podobných případů bych mohla jmenovat desítky.
Nejčastějším vaším dotazem je ale to, co dělat či nedělat v případě,že děti začnou v ranné pubertě kouřit a chovat se jako stádo utržené ze řetězu.
V první řadě ruku na srdce- v kolika letech jste začali kouřit vy?
V kolika letech jste začali na svět pohlížet jinýma očima, utrhovali se na své rodiče a vše jste si chtěli dělat po svém, bez rad dospělých, kteří byli ve vašich očích nemoderní, mimo a out?
A co dnes? Kouříte doma před zraky vašich dětí? No tak se nedivte, že vás napodobují. Rozumné by bylo, švihnout s cigaretami o zem a pohovořit si s nimi o škodlivosti kouření a jeho následcích.Jenže to 99% z vás neudělá.Naopak budete moralizovat společnost a lamentovat, kam ten svět spěje, když vaše 13tiletá dcera hulí jako fabrika.Budete chtít odepínat řemen či sahat po vařečce a odnaučovat je kouření.Aniž si to uvědomujete, stáváte se tak novodobými Dony Quijoty, kteří bojují s větrnými mlýny.Jediného, čeho dosáhnete je to, že vaše děti budou kouřit tajně a o to víc.
A že jsou na vás držkatí, lžou vám drze do obličeje a dělají si co chtějí?
Nebyli jsme jiní, jen si to přiznejte.Co svět světem stojí, staří naříkali nad svými dětmi kvůli jejich chování, nedostatku úcty a já nevím čeho ještě.Tak jak to zpívala Věra Špinarová a Petra Janů- to máme mládež....A to bylo před dvaceti lety.
Myslíte si, že před sto lety to bylo jiné? Myslím, že nebylo, i když děti měly rozhodně ke svým rodičům větší úctu.Ale také neslyšely doma tak často hádky kvůli penězům, nadměrnému pití piva, otravné tchyni a přítomnosti jich samotných.Také se doma nepoužívala sprostá slova a opovrživé hodnocení domácnosti, zaměstnání a společnosti vůbec.
Je to začarovaný kruh.
Jedinou radu, kterou vám mohu dát je tato:
Začněte s tím, že si společně s dětmi stanovíte priority, které povedou k odstanění neshod mezi vámi.
Vy máte své požadavky a oni si mohou vybrat-buď je budou respektovat a pokud ne, dojde k trestu. Opravdu se přimlouvám za to, abyste je trestali rozumně.Je odsouzeníhodné, když neudržíte nervy a ruku na uzdě a zmátíte svého potomka tak, že se nebude moci ukázat mezi lidmi. Stejný výsledek se dostaví( nebo by aspoň měl) v případě, že jim na zadní část těla vyměříte pětadvacet na holou, které si budou muset samy odpočítat a pak si a to zvláště ti starší budou muset kleknout do kouta.Tam ať si vás klidně proklínají.Vy ale máte jistotu, že jste jim neublížili a že vás po chvíli, až opadnou emoce, nezačnou nenávidět.
A vy si můžete občas také sáhnout do svědomí.Nezasloužili byste mnohdy sami pořádně zmalovat zadek, když uděláte nějakou levárnu? Když zradíte kamaráda, spácháte nevěru, opijete se jako zvíře a ztropíte pohoršení,nezaplatíte něco, na co máte a raději peníze utratíte za hloupost,vědomě uděláte dopravní přestupek či cokoliv jiného, za co byste byli schopni své děti citýrovat?
Jo jo, žilo by se nám všem lépe, kdyby za každý sebemenší přestupek následovalo ono potupné-ohni se, stáhni si kalhoty nebo vyhrň sukni, svlékni si trenýrky, boxerky,slipy a kalhotky a nastav zadek.A vzápětí byste se zatnutými zuby či slzami v očích, s nářkem, skřípěním zubů, sliby a prosbami podstupovali tu nejstarší a vpravdě nejúčinnější metodu napravování chyb.Až by vám někdo další nařezal na holou a vy byste si poté hladili pálící zadek, chladili rudé šlince na kůži a masírovali si vzniklé modřiny a utírali si slzy, jistě byste si dopříště podobnou atrakci rozmysleli.
A s vašimi dětmi to není jiné.
Přeji vám všem, vážení rodiče, pevné nervy při výchově svých potomků, pevnou ruku při jejich trestání a hlavně rozum.Rozum při tom, abyste jim nevytloukli duši z těla.
Výprask musí být provedený vždy úměrně a adekvátně.A ten z vás, který toto pravidlo poruší, by měl sám na sobě pocítit, jaké to je, když dotyčný dostal takový výprask, že se bolestí počůral a další měsíc má problémy si sednout.
Vaše Makima.


pokračování příště...