CO VY NA TO, MILÉ DÁMY ?

Dnešní zamyšlení nad naším světem spankingu bych chtěla věnovat zvlášť všem těm, které či kteří nás nechápou.

Vážení "normální" přátelé:

To, že se ze člověka stane spanker, to si nevybere dobrovolně. S tím se prostě narodí. Těžko říci, jakou roli v tom hrají geny po předcích, vlastní utváření DNA informací anebo fakt, te v inkriminovanou dobu bylo na Milešovkou zataženo...

Už dávno jsem sis zvykla na to, že lidem okolo připadáme ve slušném případě divní, v tom horším jako úchylové. Bohužel si už i na tohle označení začínám zvykat a ráda bych použila slova jedné mé kamarádky, která tvrdí, že NEJVÍC PODEZŘELÍ MI PŘIJDOU TI, KTEŘÍ TVRDÍ, ŽE JSOU NORMÁLNÍ.

Prosím vás, každý, ale skutečně každý člověk si na svět přinese nějakou úchylku či odchylku, ať už ve fyzické formě nebo té duševní.Tak, jak jsme si vzájemně nepodobní a lišíme se barvou pleti, očí, vlasů, stavbou těla,odlišujeme se všemi morfologickými znaky v detailu i celku - stejně tak se lišíme svou psýchou.Kdoví, co skrývají vaše duše, když nám tvrdíte, jak moc jsme nenormální? Kdoví, čím se po nocích zaobíráte, když je kolem vás ticho, když jste sami i když třeba jedete tramvají do práce...Občas se takhle kolem sebe dívám lidem do tváří a snažím se uhodnout jejich myšlenky.Možná, že zrovna ten člověk, co přešel okolo mne vymýšlí vynález, možná že támhle ten má plány na přepadení banky, tamten možná hodlá utratit poslední peníze za nový druh cizokrajných motýlů...

I my spankeři žijeme světem svých snů.Jenže u nás to není jen o touze, o zábavě, o hře, ale o nutnosti.Znáte sami ten pocit, když si vaše tělo vynucuje další dávku nikotinu, když volá po vodě, aby uhasilo žízeň,víte, jak toužíte po milování či po adrenalinu. Tohle všechno je i spanking. Neodmyslitelná dávka bolesti, žízeň po pokoře, očištění se, touha po odbourání stresu a dotyk toho, kdo je má rád.

Nemusíte nás chápat, ale můžete nás respektovat. Nejsme jen skupina bezmozků, kteří si ubližují navzájem.Proboha svatého, vždyť já osobně bych nikomu ze svých přátel či "dětí" nikdy ublížit nedokázala.Dělám to proto, že oni to potřebují.Je to závislost, která se nedá vyléčit madikamenty, žádný psycholog to z nás nemůže dostat - jednoduše proto, že to máme zakódované v sobě.Můžeme to potlačit a mně se třeba celá léta obstojně dařilo skrývat před okolím, že nikdy nebudu jako ostatní holky, které doma háčkují dečky nebo pěstují kytičky.Mě osud do vínku nadělil sílu a rákosku.

Proč tedy nepomoci těm, kteří žijí léta s potřebou konečně ze sebe setřást tu palčivou bolest po výprasku na holou, kteří se chtějí vnitřně uklidnit z pocitu, že to na nich stejně jednou někdo pozná, že si pro ten nářez jdou dobrovolně a že se na něj těší. Není to zdaleka jen z pocitu erotického podtextu. Mezi námi děvčaty, já nemám zrovna míry 90-60-90, kdysi dávno jsem se z legrace pojmenovala jako Věstonická Venuše s brýlemi, takže pokud by na mě chtěly ctěné dámy a slečny mých přátel spankerů žárlit, tak vám rovnou oznamuji, že není na co.

Já vám nehodlám vašeho manžela, partnera či kluka uzmout a nastěhovat si ho do postele. Jednak je tu už obsazeno a druhak, co bych z toho měla? Oni netouží po fyzickém kontaktu se mnou z toho důvodu, že se jim líbím. Ale proto, že jim rozumím. Že jim dávám to, co oni potřebují, protože doma si o to buď říci nemohou kvůli nepochopení a nechtěným rodinným problémům a nebo si o to sice řekli a byli vyslyšeni, jenže milé dámy fór je v tom, že vy jste pořád jejich životní družky, které se jim ve většině případů jen snaží udělat radost. Holek spankerek, naladěných na stejné vlně jako já, je jako šafránu.Nerostou a nerostou. Já vím, že se snažíte svému "praštěnému" chlapovi vyhovět a nařežete mu tak, aby byl spokojen.Jenže přes všechno vaše, byť obdivuhodné snažení, mu nemůžete dát ten správný pocit odevzdání se člověku, který to prožívá úplně stejně, jen stojí na druhé straně barikády.

Tohle se musí cítit, to se nenaučíte, i kdybyste ke mně jezdily na týdenní semináře (taky zajímavý nápad..).

Já na to jdu tak říkajíc od lesa- mluvím s nimi, poslouchám je a nakonec konám. Jde o výprask, pochopitelně, ale to není jako jít si koupit nové boty. Musí to být správně připraveno, správně načasováno a naaranžováno, jinak potom to má cenu.Pokud chtějí trest, musejí se ho bát, pokud chtějí zábavu, musí je to bavit.A stejně tak, jako že NENÍ KJÁVA JAKO KJÁVA, není ani výprask jako výprask.

A proto s nimi hraji naše hry na zlobivé kluky a přísnou mámu, na nepřipravené žáky a zkoušející učitelku, na rošťáky a ráznou tetu,...Máme svůj podivný svět, kde se prolíná fantazie a skutečnost. Ve fantazii sníme o ideálních scénářích, které obsahují prvky bolesti, strachu, vzrušení a emocí.A ve skutečnosti jen všechno podřizujeme naší nutnosti .

Také se mi občas stává, že drahé polovičky mých kamarádů jsou silně proti tomu, abych já s nimi sdílela jejich pocity, mají možná oprávněně pocit jakéhosi zásahu do soukromí.Milé dámy-to je to tak nepochopitelné? Jestliže ten váš nebude spankerem, který si povídá o svých pocitech, snech a zážitcích se spřízněnou duší, bude třeba filatelistou, který nad gulášem bude rozebírat Modrého Mauritiuse či coby skalní fanoušek našeho pražského S si bude po každém zápase sdělovat své fotbalové dojmy v hospodě s hloučkem věrných.A jste zase tam, kde jste byly.

Oč snažší by byl váš i náš život, kdybyste na potřeby svých bližních hleděly jako na něco, co se s nimi potáhne celý život a kdybyste jejich jelita na zadku mnou způsobená braly jako fakt, že si váš chlap sice tři dny nesedne bez sykání, ale nemusí vám lhát.Uvědomte si že je to pro ně velmi vyčerpávající, když se musí hlídat a skrývat, když chvíle pro uspokojení své nutnosti ukrádají z okamžiků, které by mohli věnovat vám.

Co nakonec myslíte, že na nich uvidím? Nejsem Domina a nenutím je, aby se svlékali a ukazovali se mi.Jejich intimní partie mě nezajímají.Ač si myslíte, že kecám, mě zajímá jejich duše.Bavím se s nimi o jejich myšlenkách a prožitcích, abych jim pak mohla v té bolestivé části vyhovět.A pokud si s někým povídám díky moderní technice často a dlouze, tak rozhodně neprobíráme neustále dokola to, jak a čím by mohli dostat.

Nakonec, i my si o sobě myslíme, že jsme normální a můžeme zrovna probírat politickou situaci ve střední Evropě či diskutujeme o tom, je-li skutečně rozluštěno tajeství pyramid.

Když se ale nedokážete přenést přes tak banální záležitost, jako že váš chlap potřebuje mít někoho, koho se i trochu bojí a kdo mu pomocí virtuální reality šetří peníze za psychiatra, pak se nesmíte divit, že se to řeže po celém světě...