Příběh šedesátý čtvrtý - Šmírák a koketa



Pavel celkem bez problémů rozdýchal přítomnost nové sestřičky, naopak se ukázal jako vzorný starší bratr a brával stejně jako Jarda Jarču pod svá ochranná křídla ( a že jsou při jeho výšce sakra dlouhá a široká), sem tam u mne vyžehlil nějaký drobný hříšek, kterého se ta malá čertice dopustila a víceméně koukal na to, aby se jich nedopouštěla moc často.
Radek se doma tou dobou skoro nevyskytoval.Jeho povolání ho nutilo brázdit širé dálnice Evropy a dokonce i Asie - jednou jel až do Kazachstánu - a když jsem ho doma potkala alespoň jednou do měsíce, byla jsem ráda.
Jirka si pak Jarči skoro ani nevšiml.Tereza ho zaměstnávala víc než dostatečně a je pravdou, že náš průserář konečně dospěl, vyzrál a zklidnil se. Jednou mi v nestřeženou chvíli dokonce prozradil, že Tereza pochytila z mé výchovy víc, než bylo zdrávo a občas mu prý doma hrozila, že použije vařečku jinak než do kastrolu.
A pak se vrátil ze stáže Milan.
Když pominuly bouřlivé ovace, vyčerpala se všechna témata hovoru, rozdaly se dárky a všechno se uklidnilo a vrátilo do normálních kolejí, všiml si Milan Jarušky.A ona se kolem něho natřásala a kroutila jako bajadéra, jen aby na sebe upoutala pozornost.Rázem byly dole volné mikiny, vlasy jako žížaly rousnice zmizely a z ulity nevzhledné můry se vyloupl motýlek.Ale ne, tohle nebyl modrásek nebo babočka admirál. Tohle byl lyšaj smrtihlav.
Milan se svými modrými kukadly jako dvě studánky, štíhlý jako jedle a vypracovaný z fitcenter, kde v Anglii trávil většinu času, opálený do bronzova a navíc intelektuálně poněkud výše než jeho bratři, byl pro ní jako magnet. A shodou okolností měla ona stejný účinek na Milana.Nemohl si nevšimnout drobné tmavovlásky, která chodě okolo něho, pohazovala svou kaštanovou hřívou, mrkala načerněnými řasami a vystavovala své rostoucí vnady v upnutých titěrných tričíčkách a špulila nejen pusu, ale i zadeček v minišortkách.
Milan polykal naprázdno, kdykoliv se Jarča vyskytla kdekoliv v jeho dosahu a Jarda skřípal zuby jako propuštěný kostelník. Marně. Vzal si dokonce Milana stranou a domlouval mu:
"Vole, zklidni hormon, je to taky tvoje ségra, ne že jí zprzníš, ty dobytku!!"
Milan se bránil nařčení:
"Čo som somár? Páči sa mi, no má petnásť rokov, nie? Nie som taký blbý."
Jarda si nechal svatosvatě slíbit, že se jí věčně nadržený Milan ani nedotkne a uspokojen jeho sliby pustil věc z hlavy.
Jarča tak musela být šeredně zklamána, když se jí hra nedařila tak, jak chtěla. Milan sice dál polykal mlsné sliny, po večerech spřádal divoké sny se ségrou v hlavní roli, ale tím to končilo.
Až jednou neodolal.
Byl podvečer, my s Josefem seděli poklidně na terase, vstřebávali do sebe kouzlo začínajícího podzimu, který se pomalu vkrádal i do naší zahrady a barvil stromům listí, Jarda dráždil kdesi za vesnicí svého bika a aspiroval na dalšího adepta v rychlém zabití, Pavel spokojeně chrápal u televize a Jarča se koupala. Milan, který jako obvykle tvrdnul u počítače, prošel okolo koupelny nejdřív úplně nevšímavě, ale po několika krocích se zastavil a po špičkách se vrátil, když zaslechl z útrob koupelny šplouchání a Jarčin polohlasný zpěv, jak doprovázela interprety v rádiu. Milan se bystře rozhlédl a pak přiložil oko ke klíčové dírce.
Naskytl se mu pohled pro bohy. Jarča ze sebe zrovna proudem vody ze sprchy smývala pěnu a do toho procítěně pěla -mám ráda, když se na mě usmíváš, když večer v náručí mě usínáš...-
Milanovi se zrychlil dech i tep, když si mohl jako voyer nerušeně prohlédnout její ještě polodětské tělo, se zaoblujícími se prsy a vztyčenými bradavkami, které vykukovaly zpoza jejích mokrých vlasů, její klín s rafinovaně upravenými chloupky, bílou buclatou prdelku,na níž bylo možno ještě rozeznat pár jemně růžových proužků jako pozůstatek po nedávném výprasku.
Milan si představil, jak tu prdelku svírá v dlaních, když v tu chvíli byl on sám krutě a nemilosrdně sevřen a to Josefem, který si šel domů pro cigarety a načapal ho. Josef ho vyvlekl ven za ucho jako neposlušného králíka a předal mi ho:
"Já jsem říkal, že to špatně skončí.."
Spráskla jsem ruce:
"Co jsi zase vyvedl, ty příšero gumová?"
"Nič, naozaj" uculil se Milan, kterého evidentně rozjařila příšera gumová.
"Šmíroval Jarunu v koupelně" napověděl mi Josef a já se zakabonila jako bouřkový mrak.
"Tak on ti to Jarda nevysvětlil dostatečně?"
"Já už budem hodný..." nasadil Milan svou osvědčenou taktiku.
"Na to ti tak skočím!"práskla jsem ho rovnou dlaní přes zadek, až nadskočil.
"Koukám, že ti musím zase připomenout naše pravidla!"
"Nie, nie, nechcem..." začal Milan pištět.¨
"Asi mně to strašně zajímá!" řekla jsem mu nazlobeně.
"A myslím, že bude v tvém zájmu, abys nedělal problémy, jinak Jarču zavolám, ať se taky pobaví."
Milan se při té představě zapotil, když mu prolétla hlavou myšlenka, že by ho Jarča viděla, jak nemužně se chová, když ho vyplácím. Raději proto poslušně přicupital ke mně a nastavil zadek.Položila jsem si Milana přes obě nohy, srovnala si ho a začala ho pomalu vyplácet. Milanovi to zatím nebylo nijak nepříjemné, ani já jsem do úderů nijak nevkládala moc síly, bylo to takové mateřské, sbližovalo nás to a vracelo do dob, kdy byl Milan ještě tím drobným,průsvitným klukem a začínal objevovat svět plný zlobení, neposlouchání, naschválů a výprasků.
Pak vyšla ven Jarča, zamotaná do župánku, který víc odhaloval než skrýval a Milan jí spatřil ve svém zorném poli. Nejdříve ze všeho jsem pocítila, že mne do pravého stehna cosi tlačí a vzápětí se Milan začal šprajcovat a chtěl se zvednout.
"Ty prasáku nadržený!!" zahromovala jsem, když jsem si uvědomila změnu a pevně Milana sevřela a přidržela si ho na klíně.
A začal tanec. Milan se začal vzpouzet,já znatelně přitvrdila a zvuky pleskání mé ruky o jeho vyšpulenou prdelku se ladně mísily s jeho polohlasným skučením. Jarča se zastavila na prahu a užasle sledovala divadlo, které jí bylo dosud odpíráno.
"Ještě, mámo, jen mu dej...." začala mne dokonce povzbuzovat.
Milan sebou šil na mém klíně, zadek už ho musel začít pálit stejně jako mne pálila ruka, ale tentokrát nebylo provinění tak velké, abych ho musela seřezat nějak důkladně, takže jsem ho pustila a pohrozila mu:
"A ještě jednou, ty nemravo a koupím si flintu a Jarče pás cudnosti!"
Milan si ze zvyku pohladil pozadí a podotkl:
"No vtedy sa pojdem učit na zámočníka."


pokračování příště...

Komentáře

Oblíbené příspěvky